PETR HORKÝ (*1973)

…a právem ho lze označit za dobrodruha bo natáčel tygří žraloky v JAR, vybuchující sopku Merapi, objevil dvě potopené lodě v zakázaném teritoriu Malediv na dně oceánu, dobil severní pól a přešel Grónsko od východu na západ…

Na Rajbas poprvé dojel spolu s Mirkem Náplavou v roce 2001. Honorář, řízek přes celej talíř, byl řádně dohodnut předem. Dnes je Petr Horký uznávaným režisérem a producentem a o to více náš těší, že se na Rajbas vrací. A představí hned dvě unikátní témata.

První z nich nakousl už v televizi...ale téma RUB A LÍC DOBRODRUŽNÝCH EXPEDIC není zcela jistě vyčerpáno. Zajímavou úvahu k tématu kopírujeme z Petrova blogu: „Jsou cestovatelé blázni? Dobrá, vyrazili jsme do Bohnic. Přijal nás ředitel této slavné psychiatrické nemocnice, Martin Hollý. Kromě spousty jiných věcí zaznělo téma akceptace běžného a neobvyklého rizika. Skoro nikdo se nepodiví nad tím, že cestuje autem, letadlem, na kole – a statistiky o úmrtích nás neděsí. Mnohdy to jsou čísla srovnatelná se ztrátami na bojištích, ale tím, že to jsou rizika každodenní, ani se nad nimi nepozastavujeme. Důležité také je, že to jsou rizika docela skrytá, naše ohrožení není přímo vidět a cítit, jako třeba na prudkém svahu vysoké skály, v mrazu v polárních oblastech, v padesátimetrové hloubce uprostřed oceánu. Okamžitě mi naskočilo další z vysvětlení, které říkávám, když se mě někdo ptá po smyslu dobrodružných cest: Jsem v přímém sepjetí se svým životem. Vím, že když něco teď neudělám správně, velice rychle budu mít velký problém. Když se na skále špatně navážu, za chvíli spadnu. Když si nesprávně sestavím techniku na ponor, zanedlouho se utopím a pokud se špatně obléknu na polární pochod, ještě dnes večer anebo ráno budu zmrzlý. Naproti tomu doma, pokud se klidně vykašlu na veškerou práci, kterou mám udělat, asi naštvu spoustu lidí, ale asi mě do večera nezabijí. A to, že mi nikdo nedá žádný plat, zjistím až za několik dní, či týdnů. Doma, na rozdíl od cest, je velice těžké uvědomit si přímý vliv mé činnosti na kvalitu mého života. Doktor Hollý se pobaveně usmál a navázal: „Víte, jak se evoluční psychiatrie dívá na problematiku schizofrenie? Existuje teorie, že schizofrenici byli potřeba pro to, aby čas od času někdo přesvědčil své okolí, alespoň část kmene, že je důvod jít jinam, přesídlit třeba jen za vedlejší kopec. Nebýt někoho, kdo by tuto "bláznivou" myšlenku umanutě neprosadil, celý vývoj lidstva by byl možná mnohem pomalejší!“ celý text

Druhé téma úzce souvisí s tím, že Petr v současnosti dokončuje dokumentární film STOLETÍ MIROSLAVA ZIKMUNDA. Dozvíme se v něm o životě tohoto cestovatele neuvěřitelné věci, o kterých jsme neměli tušení. Do kin by se měl dostat v dubnu příštího roku, ale mnohé zajímavosti ze zákulisí natáčení se dozvíme už na RAJBASU!! Představte si muže, který posledních sedmdesát let dennodenně píše deník. Představte si muže, který byl v Africe, když končil koloniální systém, který se setkal s prezidenty i lidojedy, s Gagarinem i Hillarym, muže, který psal Ruské vládě kritiku socialismu, a který si v osmašedesátém oficiálně stěžoval na vládních místech Ruska i Československa. Ten muž se jmenuje Miroslav Zikmund.

(Pátek 22.11, Kino Blansko, 19:15 hod., PETR HORKÝ: RUB A LÍC DOBRODRUŽNÝCH EXPEDIC a sobota 23.11. Dělnický dům, 16:00 hod. PETR HORKÝ: STOLETÍ ZIKMUNDA)